Kolotrasy 2012

Parky okolo Prahy. Dopoledne slunečno, odpoledne pod mrakem, celý den teplo, fučí ze západu. Do centra jedeme po cyklo číslo 1 a je to zážitek - podchod se schody, přechod se schody, schody v lese, ostrá stojka. Pokračujeme Višňovkou, přes Jarov a Ohradu na Žižkaperk. Ostře sjedeme do Karlína, přejedeme Vltavu (Štvanice je zbouraná) a stoupáme na Letnou, Petřín, Ladronku (oběd v Chapadle trval dlouho a nebyl nic moc) do Hvězdy. Následuje dlouhý sjezd Divokou Šárkou zase až k Vltavě. Domů jedeme klasicky podél Rokytky, po metru a lesem po modré.

Akce Václavská 60 (7). Letos nová trasa přes Bučiny. Ráno slunce mezi mraky, v poledne zataženo, odpoledne slunečno. Začínáme lehce z kopce do Brodu, následuje stoupání do Kostelce a první přestávka na občerstvení (pivo, limo, polévka). Do Jevan jedeme lesem kolem hřbitova, následuje ostrá krátká stojka a romantické, sluncem prosvětlené, podzimem probarvené, Voděradské Bučiny. Za Vyžlovkou navštěvujeme rozhlednu (Bezděz, Říp) a následuje nekonečný sjezd do Úval. Zde opět velmi chutně večeříme v Zákopu (trincea). Domů už je to jen kousek lesem. Večer Zuzka ukončila sezónu.

Venčení bolavých zad. Zkrácená objevitelská. Lehce pod mrakem, teplo nic moc. Na začátku to vypadá na rychlý návrat, pak přichází zlepšení, v hospodě spíš zhoršení a nakonec nás zima zahnala domů. Obědvali jsme v Original Cappuccini Restaurantu v Kolovratech. Obě panenky byly vynikající.

Bez bolavých zad s Kačenkou do Poděbrad. Na zmrzlinu. Celý den příjemné počasí. Tam jedeme rovinatou variantu, zpět naopak terénní podél Labe. V Kersku v Hájence je moc lidí a tak jíme až v penzionu Lóny. Kačenka dala svojí první kolovou stovku. Gratulujeme.

Pražské kolo. V tempu proti směru hodinových ručiček. Příjemné počasí, silný severozápadní vítr. Začínáme proti větru do Klecan. Přívoz je lehce přeplněn cyklisty. První přestávka je Úněticích v hospodě se štrúdlem a koláči. Algidu jedeme po větru a tak to příjemně ubíhá. Za Tachlovicemi mě začíná trochu chytat křeč do stehna a tak ji zkouším zahnat energetickými tabletkami. Nevím jestli zahnaly křeč, ale mě určitě prohnaly. Ve Zbraslavi se koná závod veteránů. Vybrané restaurace jsou plné a tak jíme v Patiu. Dobré, trochu luxusní. Následuje časovka do Vraného - rychlost nesmí klesnout pod 30 km/hod. Závod do vrchu vyhrál Honza. Domů už je to jenom z kopce. Další den jsem úplně hotovej.

Objevitelská aneb krátký výlet okolo Újezda. Celý den pod mrakem a na konci cesty nás honil i déšť. Vyjeli jsme na Hradešín a pak následoval jen dlouhý sjezd až do Dolních Počernic. Obědváme v Musta Koira. Bylo to velmi chutné, ale bylo toho málo. Chce to předkrm. Domů ještě zkoušíme zkratku do Běchovic.

Výlet do Libčic. Slunečno, teplo a větrno. Prakticky celou cestu (až do Troje) jedu proti silnému JZ větru. V Letkách kolauduji nový plot. Na cestě domů podél Vltavy vystřídám šotolinu, asfalt, šotolinu, asfalt, kamení a asfalt. V Troji se jede světový pohár a tak projít fanoušky je pomalé. Obědvám v Pizzerii Tiamo. Jídlo vypadá dobře, ale maso je hodně tuhé. Zkouším také schody na 140 miliónovou cyklo. Z Hloubětína pak jedu do Kyjí přes kopec. Stavuji se na kafe v Hosta, kontroluji restauraci Musta Koira v Běchovicích a podél vlaku dojíždím domů.

Průzkum Dalejského údolí. Zase jednou vedro, vedro, vedro. Tam jedeme přes Průhonice, Točnou, krásnou sjížďku k Vltavě, Radotín a kopec do Řeporyjí. Tím máme všechna dnešní stoupání za sebou. Dalejské údolí je dost těžké jak terénem (trochu chodíme), tak i orientací (zabloudili jsme). Navazující Prokopské údolí je už pohoda. Přejíždíme Barrandovský most a po pravém břehu jedeme do centra. Kupodivu zde není ani moc lidí. Obědváme v Hybernii, kde to sice dlouho trvá, ale stojí to za to. Domů jedeme cyklostezkou na zrušené železnici a podél Rokytky.

Přes Klokočnou do Bučin. Slunce, mraky, teplota na hraně. Půlka trasy do kopce, druhá z kopce. V Babicích chytají Zuzku záda a tak jedeme rovnou do 110 a domů.

Naplánován pouze lehký šolich - Prvomájová 50 obráceně. Ideální počasí - teplo, lehce pod mrakem, skoro nefouká. Až do Záryb, kde jsme nejníž, to jede moc pěkně. Domů je to pak stále mírně do kopce. A zase byl zákusek:-)

První výlet po dovolené - Voděradské Bučiny. Vedro, vedro, vedro. Naštěstí je trasa vedená hodně v lese. První kopec docela ušel, desítka v druhém už bylo hodně namáhavá. No a zbytek je z kopce a tak v pohodě. Obědváme v Úvalech na náměstí a domů si zase vezeme zákusek:-) Večer jsme dost unavení.

Rotheau - Traismauer

Seewiesen - Rotheau

St. Stefan - Seewiesen

Wolfsberg - St. Stefan

Annabruecke - Wolfsberg

Kellerberg - Annabruecke

Sachsenburg - Kellerberg

Innichen - Sachsenburg

Mittewald - Innichen

Igls - Mittewald

Mittenwald - Igls

Bad Toelz - Mittenwald

Mnichov - Bad Toelz

Neklasicky do Poděbrad na zmrzlinu. Slunečno, teplo tak akorát, fouká ze západu. V Klánovickém lese se rozhodujeme, že tentokrát pojedeme po směru hodinových ručiček. A tak přelézáme koleje a jedeme do Horoušan. Za Kounicemi se zase rozhodujeme, že pojedeme přes Kersko a tak odbočujeme na polňačku směrem na Velenku. A nakonec v Hradišťku ještě odbočujeme na cyklopěšinku podél Labe. Po výtečné zmrzlině (kopečková citrónová, točená jahodová) se vracíme zpět přes Pečky, Brod a Úvaly. Z Brodu to byl proti větru zase docela boj.

První korunový výlet aneb dva padesátníci na kolech. Celý den slunečno a vedro, fouká od jihu. Jedeme do Klecan, přívozem a nahoru Tichým údolím. Měli jsme pokračovat dolů Lysolajským údolím, přes Stromovku, Letnou a po cyklo po zrušené trati na Žižkově domů. Pak mě (v jednu hodinu) ale napadla ta strašná myšlenka - pojedeme Pražské kolo. Pokračujeme tedy dál do kopce až k letišti a pak po rovinách proti větru na jih. Krize z vedra nastala před Kuchařem. Naštěstí v hospodě v Solopiskách přešla a tak už "docela" v pohodě kolo dokončujeme. I kopec do Zvole nám přišel kratší. No a po něm už je to jen více méně z kopce. Večeříme ve 110 a po půl deváté jsme doma. Kolo jsme si trochu vylepšili tím, že jsme objeli Choteč přes Roblín a Říčany přes Lipany.

Severní pojizerský šolich. Celý den lehce slunečno a zase fučí. Tentokrát severozápad. Jedeme přes Kárané a Sojovice až skoro k Benátkám, kde otáčíme na pravou ruku. Vracíme se zcela novou cestou do Lysé a pak v protisměru původní prvomájové padesátky. V penziony Lóny mají zavřeno a tak jedeme na tyčinkách až domů, na špagety. Večer jsme překvapivě unavení.

Západ a jih Prahy. Pěkné cyklistické počasí - slunečno, akorát teplo, i když trochu větrno. Jedeme na Čerňák na metro a metrem do Stodůlek (39 minut). Po rozestavěné dálnici dojedeme do Jinočan a dále už po silnici přes Tachlovice a Kuchař do Roblína. Následuje krásný sjezd do Černošic. Zde si v pizzerii Bolleta vysedíme oběd. Přejedeme Berounku, golfové hřiště, Zbraslav a Vltavu a začínáme stoupat na Točnou. Několikrát přejedeme Pražský okruh a z Průhonic prozkoumáváme čerstvě novou cyklostezku. Z Kocandy pak musíme po hlavní. V Lipanech stavíme na pivo, kvůli kterému pak málem zmokneme. Nakonec ale neprší a tak v pohodě dojíždíme domů.

Toulání se Bučinami. Celý den slunečno a velmi teplo. A zase fučí z jihovýchodu. Jedeme přes Květnici a Škvorec do Přišimas a odtud po novém asfaltu do Tismic. Následuje meandrující Šembera a první dnešní stoupání do Kostelce. Po svačině pokračujeme lehce po větru do Jevan a kolem meandrujícího Jevanského potoka do Hradce. Zde se mi úplně nepovedlo najít novou krásnou ovšem neexistující zkratéčku do Voděrad a tak se vyptáváme, vracíme, tlačíme, stoupáme. Po občerstvení konečně následují romantické Bučiny. Na konci ještě sjíždíme k Vyžlovskému rybníku a vyjíždíme k vyhlášené pizzerii. Místo ní ale vystoupáme na nově otevřenou rozhlednu. Po panoramatech pokračujeme na Hradešín a dlouhým sjezdem do Úval. Zde v pizzerii Trincea velmi chutně obědváme. A domů to už je jen kousek.

Za Mikešem do Hrusic. Ráno svítí sluníčko, ale když vyjíždíme, je už pod mrakem. A nakonec to vydrželo celý den. A ještě fučí severák. A je zima, zima a ještě strašná zima. Do Strašína to po větru i do kopce docela ubíhá. Pak nejedeme přes Klokočnou, ale okolo přes Tehov. V Hrusicích nic moc nevaří, je tam smrad a tak pokračujeme dál. Dolní Lomnici taky objíždíme. Sice do kopce, ale pěkně lesem. V Popovicích si dáváme polívku a snažíme se trochu ohřát. Pak se proti větru vydáváme domů. Jedeme přes Křížkový Újezdec, Herink, Dobřejovice, Nupaky, Uhříněves rovnou do Koloděj, do 110. Po obědě večeři rychle dojíždíme domů do tepla a na Giro.

Benátky. Celý den slunečno, lehce podmračeno, občas trochu zima a větrno z východu. Do Benátek jedeme přes Milovice, kde si užíváme několik kilometrů pavé. Otáčíme na levou ruku a kolem golfu, mírně z kopce a s větrem v zádech si užíváme asfalt. Vítr nám pak také pomáhá v kopci za Benátkami. Obědváme v Brandýse i když v jiné pizzerii. Domů už přijíždíme trochu unavení.

Objevitelská obráceně. Celý den slunečno a teplo. Jedeme přes Dolní Počernice, Dubeč, Nedvězí, Březí (kolem rybníků) až na Hradešín. Dále pokračujeme kolem meandrující Šembery a domů se vracíme přes Vrátkov, Tismice, Škvorec a Květnici. Kvůli očekávanému dešti nikde nezastavujeme a obědváme až doma. Stihli jsme to, déšť přišel až po dojezdu.

Prvomájová padesátka (9). Celý den slunečno a teplo. K Labi je to z kopce a po mírném větru. Cyklo podél řeky je překvapivě docela volná. V Čelákovicích je anoncovaná pizzerie zavřená a tak obědváme naproti v La Grotta. Zde střídáme početnější cyklo výpravu a vše je až na drobné nestíhání obsluhy v pohodě. Domů se vracíme po nově objevené cestě přes Vyšehořovice.

Do Poděbrad na zmrzlinu aneb klasická 100. Celý den slunečno, teplo a větrno. Až do Cerhenic nás brzdí hrozný protivítr. Pak konečně otáčíme na levou ruku a až domů si to uháníme s větrem o závod. V Cerhenicích také opravují most přes trať a nový bude až příští rok. Je potřeba to objíždět přes Pečky. V Poděbradech si dáváme točenou jahodovou zmrzlinu a hned v Nymburce na náměstí obědváme v Pizzeria caffe Castello. Bylo to rychlé a velmi dobré. Zbylých 45 km pak bylo dost těžkých a večer jsme hodně unavení.

Svatební cesta do Lipan (26). Skoro celý den svítí slunce, které se občas schovává za mraky. Na slunci je už teplo, bez slunce stále docela zima. Svatební hostina se koná v penzionu Lóny a je výtečná. Po obědě to chvilku vypadá na déšť, ale nakonec z toho nic není a tak domů dojíždíme za sucha.

Po dlouhé přestávce zase cyklistické počasí. Protože začínáme prakticky od nuly, tak vybíráme Objevitelskou. Kopec na Hradešín a pak už jenom dolů. Slunce svítí skoro celou cestu, ale je dost zima. Ráno 10, odpoledne 14. Ve sjezdech je to znát. A taky dost fouká ze severovýchodu. Jedeme výletní tempo a tak si to velmi užíváme. Obědváme na Statku. Na závěr ještě zajíždíme do Horních Počernic a po cyklo se vracíme domů.

První kopcovitý výlet. Opět celý den slunečno a teplo. Jedeme oblíbenou trasu ku pramenům Šembery (20 do kopce, 20 z kopce a 20 po rovině). Začínáme přes Květnici, Sluštice a Strašín na Klokočnou, kde nás u babky s nůší překvapila polňačka změněná na soukromý pozemek. Sjíždíme do Jevan a novou zkratéčkou dojíždíme do Kostelce na oběd. Jako obvykle to bylo vynikající. Kolem Šembery sjíždíme až do Brodu a podél kolejí se vracíme domů. Cyklostezka za Tuklaty vede na rozbitou silnici z Tlustovousů. Po zimě nám to do kopců zatím moc nejezdí.

První cyklistický výlet. Celý den slunečno a teplo. Jedeme přes Zeleneč, Dřevčice a Polerady do Záryb na cyklo podél Labe. Dopoledne zde není ani moc cyklistů, spíše bruslaři. V Čelákovicích jdeme na oběd do nové pizzerie Tornero - bylo to moc dobré a hezky upravené. Cestou domů objevujeme nové cesty - z Čelákovic do Vyšehořovic a také zkratku z Tlustovousů do Úval - 1 km asfalt Evropské Unie, 1 km rašící pole a 1 km panelka. Zuzku po obědě dost bolí pravé koleno a večer si oba nemůžeme pořádně sednout:-)